﻿
&names=date,name,shortName|
*,"41. peruť Královského letectva","41. peruť RAF"|

&descriptions=date,text|*,"Jednotka byla poprvé vytvořena 22. června 1941 v Kyjevě ukrajinským velitelstvím GVF jako letecká skupina Civilní letecké flotily (GVF). Dne 24. června byla reorganizována na zvláštní letecký pluk GVF složený ze čtyř letek a od 28. června nesla název Kyjevská zvláštní letecká skupina Civilní letecké flotily (KOA GVF). Do jejího stavu bylo zařazeno 146 letounů ukrajinské GVF.
*,"41. peruť byla původně vytvořena během první světové války v polovině dubna 1916 v Gosportu v Anglii, přičemž její jádro tvořil personál 28. perutě Royal Flying Corps (RFC). Krátce nato však byla 22. května rozpuštěna a přečíslována na 27. záložní peruť RFC. Dne 14. července byla 41. peruť znovu vytvořena z jádra personálu 27. záložní perutě a vybavena stíhačkami F.B.5 Gun Bus a D.H.2. V září je nahradily F.E.8 a právě s nimi byla peruť v říjnu 1916 nasazena ve Francii k hlídkám nad západní frontou.
Protože F.E.8 byl už koncem roku 1916 jako čistokrevná stíhačka zastaralý, používala jej 41. peruť především k útokům na pozemní cíle, mimo jiné během bitvy u Arrasu v dubnu a květnu 1917 a bitvy u Messines v červnu 1917. Peruť byla poslední stíhací jednotkou RFC, která se vzdala letounů s tlačnou vrtulí, když v červenci 1917 přešla na D.H.5. Ty byly v říjnu 1917 nahrazeny S.E.5a, s nimiž peruť létala až do konce války.
Se stroji S.E.5a plnila 41. peruť stíhací i bitevní úkoly během bitvy u Cambrai v listopadu 1917, německé jarní ofenzivy v březnu 1918 a bitvy u Amiens v srpnu 1918. Posledních vítězství války dosáhla dva dny před ukončením bojů. V lednu 1919 byla zredukována na kádrový stav a vrátila se do Spojeného království, kde byla 31. prosince 1919 rozpuštěna.
Peruť byla znovu vytvořena 1. dubna 1923 v Northoltu v Anglii a vyzbrojena letouny Snipe, které v květnu 1924 nahradily dvouplošníky Siskin Mk.III. V červenci 1929 odletělo jedenáct letounů perutě do francouzského Calais, kde se setkaly s průkopníkem letectví Louisem Blériotem a doprovodily jej zpět do Doveru při připomínce jeho prvního přeletu Lamanšského průlivu před dvaceti lety.
Ve třicátých letech se peruť pravidelně účastnila výcvikových letů, taktických cvičení, leteckých přehlídek, sportovních akcí a soutěží. V říjnu 1931 nahradily Siskiny letouny Bulldog a v červenci 1934 se jednotka po přezbrojení na Demony stala dvoumístnou stíhací perutí. V říjnu 1935 byla odeslána do Adenského protektorátu, aby během habešské krize posílila britskou přítomnost v oblasti, a zůstala tam až do návratu do Anglie v srpnu 1936.
V lednu 1939 přešla 41. peruť z Fury Mk.II na Spitfire Mk.I a stala se třetí perutí RAF vybavenou Spitfiry. Po vypuknutí druhé světové války v září 1939 prováděla běžné hlídky nad severní Anglií, dokud nebyla v květnu 1940 přesunuta na jih do Hornchurch, aby kryla evakuaci vojsk z Dunkerku. Po několika týdnech odpočinku se v červenci 1940 zapojila do bitvy o Británii; do jejího konce bylo 44 procent pilotů perutě zabito nebo zraněno v boji.
V červenci 1941 začala 41. peruť podnikat stíhací přepady nad Francií a pokračovala v nich až do srpna 1942, kdy byla přesunuta do Walesu k hlídkám nad Irským mořem. Počátkem roku 1943 byla přezbrojena na Spitfire Mk.XII a od dubna s nimi z jihovýchodní Anglie plnila úkoly pobřežní obrany, průzkumu lodní dopravy a doprovodu bombardérů.
V dubnu 1944 se peruť přesunula do jihozápadní Anglie k stíhacím přepadům nad Bretaní, ale když v červnu začaly proti Anglii létat střely V-1, byla povolána zpět na jihovýchod země. V září dostala Spitfiry Mk.XIV, s nimiž až do konce války prováděla stíhací přepady, hlídky, ozbrojený průzkum a doprovod bombardérů. V prosinci 1944 se přesunula na kontinent do belgického Diestu a v květnu 1945, při skončení války v Evropě, se nacházela v německém Celle.
Krátce po skončení války v Evropě se 41. peruť přesunula nejprve do dánského Kastrupu a v červenci 1945 do Lübecku, kde se stala součástí British Air Forces of Occupation a v září byla přezbrojena na Tempest Mk.V. Koncem ledna 1946 se přesunula do Wunstorfu a 1. dubna 1946 tam byla rozpuštěna přečíslováním na 26. peruť."|
